Dovolená 30. 6. - 9. 7. 2018

cylindrokladiová skvrnitost listů a odumírání výhonů zimostrázu (Calonectria pseudonaviculata)

cylindrokladiová skvrnitost listů a odumírání výhonů zimostrázu
Calonectria pseudonaviculata (teleom.) - Cylindrocladium buxicola (anam.)

říše: houby (Fungitřída: Sordariomycetesčeleď: Nectriaceae

vědecká synonyma: Cylindrocladium pseudonaviculatum (anam.)

Hostitelské spektrum
Patogen napadá rostliny z čeledi zimostrázovité (Buxaceae), především tyto 3 druhy rodu zimostráz (Buxus): zimostráz vždyzelený B. sempervirens, z.malolistý B. microphylla a z.čínský ssp. korejský B. sinicavar. insularis, dále PachysandraSarcococca.  
Kultivary zimostrázu se liší různou citlivostí/náchylností k patogenu. Rezistentní druhy ani kultivary zimostrázu nejsou známé. 
Kultivary B. sempervirens 'Suffruticosa', 'Blue Heinz', 'Rotundifolia', 'Handworthientis', 'Rocket' a 'Ingrid' lze považovat za velmi náchylné. 
Kultivary B.s. 'Arborescens', 'Elegantissima' a 'Aureovariagata' jsou středně citlivé, zatímco kultivary B. microphylla 'Faulkner' a B. m. 'Herrenhausen' lze hodnotit jako méně náchylné.
Popis patogenu
Konidiofory jsou bezbarvé, 95–155 μm, v horní části penicilátně větvené, zakončené fialidami a prodlouženým, široce elipsoidním vesikulem. Primární větve mají 0–1 přepážek (5–66×3–5 μm), sekundární větve jsou bez přepážky (11–35×3–5 μm), ojediněle se vyskytují i terciární větve. Koncové větve nesou 2–5 fialid. Fialidy (10–21×2,5–5 μm) jsou uniformní, hyalinní, bez přepážek. 
Konidie uspořádané ve slizovitých klastrech jsou válcovité, rovné, bezbarvé, s 1 přepážkou, na koncích zaoblené, 42–68×4–6 μm velké. Chlamydospory jsou silnostěnné, tvořící tmavě hnědá mikrosklerocia. 
Příznaky napadení
Houba způsobuje na mladých listech zpočátku kulaté skvrny se světle hnědým až oranžovým středem, později se objevují na starších listech tmavé skvrny, které mohou splývat a postupně se rozšířit na celou listovou čepel a přecházet i na větvičky. Na spodní straně napadených listů vzniká později bělavé mycelium se sporami - konidiemi. Jednotlivé větve žloutnou, objevují se na nich tmavě hnědé až černé proužky, které se postupně rozrůstají a šíří směrem vzhůru k vrcholu. Napadené listy předčasně opadávají a napadené rostliny předčasně hynou. 
Choroba se nejčastěji vyskytuje koncem léta a na počátku podzimu.
Možnost záměny
Existuje možnost záměny s dalšími druhy patogenů napadajících Buxus – Volutella buxi, případně Fusarium buxiPhomopsis spp., Phytophthora spp. atd.  Podobné příznaky způsobuje rovněž mrazové poškození rostlin. 
Napadení volutelovou listovou spálou a odumíráním výhonů zimostrázu (původce V.buxi) se projevuje nejčastěji brzy na jaře a to slámově žlutými až světle bronzovými listy a uschlými větvemi se zaschlými listy. 
K laboratorní determinaci je možné použít metodu kultivace ve vlhké komůrce. Odříznutá větvička s listy s podezřením na napadení některým z patogenů se vloží do mikroténového sáčku (Petriho misky nebo jiné uzavíratelné nádoby), vloží se navlhčený papírový ubrousek (savý papír nebo kousek novin) a sáček (nádoba) se uzavře a ponechá se v teplé místnosti s teplotou cca 20 °C po dobu 2–3 dnů. Rozlišení patogenů je také možné pomocí lupy/mikroskopu (zvětšení 15× a více), rozlišovacím znakem je tvar, velikost a barva spor. Typickým příznakem napadení C.buxi je bílý až světle šedý porost mycelia s tyčinkovitými konidiemi a vesikulem, vytvořený na spodní straně listů. Napadení V.buxicola se projevuje světle růžovým až lososově oranžovým hustým povlakem drobných sporodochií na listech. 
Životní cyklus
Patogen se rozmnožuje nepohlavně konidiemi, které vznikají na spodní straně napadených listů. Konidie se šíří především vodními kapkami přenášenými větrem, k infekci je potřebná vysoká relativní vlhkost vzduchu. Konidie se tvoří ve svazečcích spojených slizovitou lepivou hmotou a proto je možný i přenos hmyzem, ptáky nebo člověkem. Klíční vlákna konidií pronikají do listů, pokud jsou dlouhodobě ovlhčené, přes průduchy nebo přímo přes kutikulu. K infekci není nutné poranění listů. Mycelium se šíří vodivými pletivy, postupně dochází k přerušení transportu a odumírání pletiv, což se projevuje tvorbou nekrotických lézí. Za vlhka se na povrchu infikovaného pletiva tvoří rozmnožovací orgány s konidiemi Protože konidie jsou lepivé, přenašečem může být i hmyz, k šíření dochází i při manipulaci s rostlinami, včetně ošetřování. 
Vývoj patogenu je za optimálních podmínek velmi rychlý, ke klíčení konidií dochází již po 5–7 hod. ovlhčení listů, vývoj probíhá v poměrně širokém teplotním rozmezí 5–30 °C, optimální je teplota 25 °C, teploty nad 33 °C po dobu 7 dní jsou letální. Inkubační doba choroby je za optimálních podmínek poměrně krátká, asi 7 dní. Patogen přežívá až 5 let na napadených zbytcích rostlin, resp. listů, na povrchu půdy a v půdě jako mycelium, dlouhodobě jako trvalé spory (mikrosklerocia) nebo jako chlamydospory v listech. 
Hospodářský význam
Patogen se v minulých letech invazně rozšířil po území celé Evropy a v současné době způsobuje velké škody v okrasném školkařství a především v historických parkových výsadbách. 
Způsobuje prosychání až odumírání sazenic, u starších rostlin v živých plotech, za příznivých podmínek pro rozvoj patogenu, může docházet k rychlému odlistění a odumírání větví či celých rostlin zimostrázu.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření mají největší význam, v případě zjištění příznaků již není většinou možné napadené rostliny zachránit. 
Výběr vhodného, nezastíněného stanoviště s dostatečným prouděním vzduchu a výběr odolného kultivaru. 
Před novou výsadbou důkladně prohlédnout všechny rostliny, podezřelé vyřadit. Přenos je možný i dosud bezpříznakovými rostlinami dovezenými z okrasných školek ze zemí s výskytem choroby, rostliny s latentní infekci mohou být bez příznaků po velmi dlouhou dobu. Doporučuje se ponechat nově zakoupené rostliny v izolaci po dobu 3 týdnů. 
Zavlažovat podmokem nebo kapkovou závlahou, vyvarovat se svrchní zálivky postřikovači, zejména ve večerních hodinách, minimalizovat dobu ovlhčení listů.  Silně napadené rostliny nebo jejich části (větvičky, listy) důsledně a včas odstranit (nekompostovat) a spálit. 
Slabě napadené keře okamžitě silně seříznout (před každým dalším použitím nůžky desinfikovat – líh, Savo aj.) a odstraněné části spálit. 
Náhrada odstraněných rostlin méně náchylnými kultivary. 
Zdravé okolní rostliny následně preventivně ošetřit fungicidy. Po obnovení obrůstání novými výhony opakovaně ošetřovat v intervalu 10–14 dnů. 
Odstranit a vyměnit také povrchovou vrstvu půdy pod odstraněnými napadenými rostlinami, pokud je to možné (= odstranění chlamydospor) nebo alternativně pokrýt povrch silnou vrstvou mulče (rychle osychající minerální materiál, nikoliv kůrový). 
Pravidelně sledovat zdravotní stav nově vysazených rostlin i existujících výsadeb, zejména po deštích. 
Řez a tvarování keřů provádět pouze za suchého počasí. 
Vyrovnaná výživa (nepřehnojovat dusíkem). 
V zahraničí je doporučováno během vegetace aplikovat 3–5 dávek hnojiva Topbuxus (u nás prodávané pod názvem HEALTH-MIX Hnojivo na buxusy - listové hnojivo se stopovými prvky na přírodní bázi proti houbovým chorobám v živém plotu).  
Dezinfikovat nádoby (kontejnery, sadbovače), nářadí a nástroje používané při řezu (nože, nůžky, pilky, nůžky na živé ploty aj.), které přišly do kontaktu s infikovaným materiálem. 
Při práci s napadenými rostlinami měnit pracovní oblečení a rukavice, očistit a desinfikovat obuv. 
Řízky odebírat pouze ze zdravých rostlin, nejlépe z vrcholů.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

PLATBA ZA OBJEDNÁVKU

Expresní doprava