Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze


Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis »  má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

červená sypavka borovice (Scirrhia pini)

červená sypavka borovice
Scirrhia pini (teleom.) - Dothistroma septospora (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Dothideomycetesčeleď: Mycosphaerellaceae

vědecká synonyma: Dothistroma pini (anam.), Eruptio pini, Mycosphaerella pini

EPPO kód: SCIRPI

Regulovaný škodlivý organismus

Hostitelské spektrum
Mezi hostitelské rostliny Scirrhia pini patří rostliny rodů borovice (Pinus), douglaska (Pseudotsuga), jedle (Abies.), jedlovec (Tsuga), modřín (Larix) a smrk (Picea). Mezi náchylné rostliny se řadí borovice Banksova (P. banksiana), b. blatka (P. mugo nothosubsp. rotundata), b. černá (Pinus nigra), b. Heldreichova (P. heldreichii), b. Jeffreyova (P. jeffrey), b. kleč (P. mugo), b. limba (P. cembra), b. montereyská (P. radiata), b. osinatá (P. aristata), b. pokroucená (P. contorta), b. rumelská (P. peuce), b. těžká (P. ponderosa), b. tuhá (P. rigida) a b. vejmutovka (P. strobus).
Příznaky napadení
Typické příznaky jsou na jehlicích spodních pater a zasahují nejstarší ročníky jehlic. Ty odumírají směrem od špičky, báze jehlice zůstává zpočátku zelená a na přechodu zelené a suché části se vytváří příčný červený proužek od barviva dothistrominu, ve kterém narůstá plodnice (acervulus). Plodnice prorůstají přes praskající pokožku jehlice v podobě černé hmoty obsahující konidie. Při silné infekci jsou jehlice celé suché a na nich jsou různě rozmístěné červené pruhy s plodnicemi. Tento symptom je velmi dobře viditelný koncem zimy a na jaře. Později intenzita červených pruhů slábne a na podzim nemusí být znatelná vůbec. Pak je třeba hledat plodnice bez doprovodného červeného zbarvení. 
Nejvíce poškozené jehlice opadávají většinou na podzim a pak dále přes zimu. Frekvence propadu jehlic je velmi variabilní, co se týká hostitele. Napadená borovice lesní opadává velmi rychle, stejně jako smrk ztepilý nebo douglaska. Borovice černá nebo b. těžká velmi pomalu. Silná infekce, kdy jsou napadené všechny ročníky a pouze nově rašící jehlice na zkráceném prýtu nejsou, se nazývá stádium „lvích ocasů“. 
U semenáčků a mladých sazenic se symptomy vyvíjí na všech ročnících jehlic, kromě letošních, někdy může chybět červené pruhování od dothistrominu, pak se vytváří zrezivění celých jehlic, vždy doporučujeme mikroskopickou determinaci. 
Možnost záměny
Příznaky působené S. pini je možné zaměnit s příznaky působenými Scirrhia acicola. Při raném stadiu choroby a slabě vyvinutých symptomech je možná záměna s mramorovou sypavkou borovice (Cyclaneusma spp.) nebo se Sclerophoma pithyophila, popř. podobné příznaky může vyvolat posátí hmyzem. Opad starších ročníků jehlic u hostitelských rostlin mohou způsobit také další patogeny nebo abiotické a stanovištní faktory.
Životní cyklus
Celý životní cyklus červené sypavky jehlic borovic trvá v našich podmínkách nejčastěji dvě vegetační sezóny. Konidie se v našich podmínkách tvoří nejvíce od poloviny května a jsou uvolňovány z acervul za vlhkého a teplého počasí. Za hlavní infekční periodu je považováno období od doby, kdy rašící jehlice dosáhnou zhruba poloviny své délky, až do jejich vyzrání. V ČR je toto období zhruba od poloviny května až do počátku července. Konidie po dopadu na jehlice klíčí a prorůstají do jehlic průduchy. Doba inkubace závisí na místních podmínkách. V evropských podmínkách trvá inkubace 4–6 měsíců. Houba přezimuje v napadených jehlicích.
Způsoby šíření
Šíření ze stromu na strom se děje především rozptylem uvolněných konidií z acervul pomocí dešťových kapek. Na dlouhé vzdálenosti má zásadní význam přenos S. pini hostitelskými rostlinami nebo kontaminovaným školkařským materiálem. Možné je i šíření patogenu zásilkami osiva, které obsahují kontaminované zbytky jehlic. 
Rychlé rozšíření S. pini mezi kontinenty je důsledkem přemísťování živých rostlin, zejména infikovaného rozmnožovacího materiálu, prostřednictvím člověka. Šíření také napomáhají klimatické extrémy.
Hospodářský význam
Červená sypavka jehlic borovice je onemocnění jehličnatých dřevin, zejména borovic, při němž dochází k usychání a opadu napadených jehlic. Za podmínek příznivých pro rozvoj choroby mohou být napadeny jehlice všech ročníků a může dojít i k totální defoliaci. V důsledku opadu jehličí se snižují přírůstky a v některých případech mohou oslabené rostliny odumřít. Choroba rovněž významně škodí na plantážích vánočních stromků a má také značný dopad na snižování estetické hodnoty hostitelských dřevin v okrasných výsadbách. Mezi chorobou ohrožované výsadby lze řadit zejména mladé výsadby borovice, plantáže vánočních stromků a plochy, kde se vyskytuje vyšší vzdušná vlhkost (např. porosty založené v blízkosti vodních ploch, místa s dlouhotrvající ranní rosou). Vzhledem ke karanténnímu charakteru tohoto patogenu bylo v ČR v letech 1999-2009 proplaceno více než 23 milionů Kč k náhradě majetkové újmy, která vznikla na základě nařízených úředních opatření k ochraně proti šíření S. pini. 
Zeměpisné rozšíření
Původ S. pini není zcela vyjasněn. Předpokládá se, že pochází ze Střední Ameriky. Patogen byl zavlečen na všechny kontinenty, v Evropě se již rozšířil do většiny zemí (Belgie, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie). Údaje o výskytu jsou rovněž z Asie (Bhútán, Brunei, Čína, Gruzie, Indie, Nepál, Filipíny, Japonsko, Korejská republika a Korejská lidově demokratická republika, Pákistán, Srí Lanka), Afriky (Keňa, Malawi, Jižní Afrika, Svazijsko, Tanzanie, Uganda, Zambie, Zimbabwe), Severní Ameriky (Kanada a USA), Střední Ameriky a karibské oblasti (Kostarika, Guatemala, Honduras, Jamajka, Nikaragua), Jižní Ameriky (Argentina, Brazílie, Chile, Ekvádor, Kolumbie, Uruguay), Austrálie a Oceánie (Austrálie, Nový Zéland, Papua Nová Guinea). 
Situace v ČR
Poprvé byl patogen S. pini zjištěn v ČR na borovicích importovaných z Maďarska v roce 1999. V roce 2000 byl výskyt S. pini detekován ve volné přírodě. Následně byl tento houbový patogen zjištěn téměř na celém území ČR, a to jak v lesních porostech, tak i v okrasných výsadbách, okrasných a lesních školkách i plantážích vánočních stromků. 
Status výskytu v ČR
Vyskytuje se na většině území ČR. Patogen S. pini je v ČR usídlený a není reálná možnost jeho eradikace.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední průzkum výskytu S. pini v ČR se prováděl nepřetržitě v letech 2006-2014. Po nedávném zjištění, že červenou sypavku jehlic borovice způsobují dva samostatné druhy, spolehlivě rozlišitelné jen pomocí analýzy DNA (pro jeden z nich bylo ponecháno jméno D. septosporum, pro druhý bylo zvoleno jméno D. pini), se analýza odebraných vzorků zaměřila na rozpoznání těchto dvou druhů. Bylo zjištěno, že v ČR naprosto převládá D. septosporum, ale sporadicky byl potvrzen i výskyt D. pini.
Provádění ochranných opatření
Při zjištění výskytu S. pini na území ČR se provádí úřední ochrana.
Preventivní opatření
K preventivním opatřením patří výsadba odolného a zdravého sadebního materiálu a výběr vhodných stanovišť k zakládání školek a plantáží vánočních stromků.
Chemická ochrana rostlin
Fungicidní ošetření proti S. pini se v našich klimatických podmínkách provádí od poloviny května do poloviny srpna, při pravidelném intervalu 10 – 14 dní. Postřiky je nutné zasáhnout jak ohrožené jehlice, tak jehlice opadané pod hostitelskými dřevinami. 
Uvedené postupy jsou vhodné jak k ošetření hostitelských dřevin při nařízení mimořádných rostlinolékařských opatření ve školkách, tak i k preventivnímu ošetřování ve školkách a plantážích vánočních stromků.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava