Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech


Rádi bychom upozornili na probíhající žír housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - který aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis »  má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

blýskáček řepkový (Meligethes aeneus)

blýskáček řepkový
Meligethes aeneus

třída: hmyz (Insectařád: brouci (Coleopteračeleď: lesknáčkovití (Nitidulidae)

Hostitelské spektrum
Dospělci – hospodářsky významné rostliny: řepka olejka ozimá i jarní, hořčice, semenné porosty brukvovité zeleniny. Dospělci se živí pylem mnoha druhů kulturních i plevelných kvetoucích rostlin. 
Larvy se vyvíjejí pouze na brukvovitých rostlinách. Mák je často hostitelskou rostlinou dospělců nové generace blýskáčka řepkového.
Popis druhu
Dospělci jsou 2–2,5 mm velcí brouci, s kovově modrým nebo zelenavým leskem a krátkými paličkovitými tykadly.
Larvy jsou štíhlé, mají vyvinuté 3 páry hrudních končetin (oligopodní larvy). Na konci vývoje jsou 4 mm dlouhé. Jsou žlutobílé, po stranách jednotlivých tělních článků jsou tmavé skvrnky. Hlava je tmavohnědá.
Kukla je volná, bělavá, asi 2 mm dlouhá.
Možnost záměny druhu
Možná záměna s dospělci  dalších druhů blýskáčků. Rozeznání je obtížné, ale pro praxi není důležité. V praxi je možná záměna dospělců s dřepčíky rodu Phyllotreta. Ti však mají dlouhá nitkovitá tykadla a při vyrušení skáčí.
Záměna larev je možná s larvami krytonosce šešulového (larva beznohá s hlavou - apodní eucephalní) nebo bejlomorky kapustové(larva beznohá bezhlavá – apodní acephalní). Larvy obou druhů žijí uvnitř poškozených šešulí.
Příznaky poškození
Brouci lezou po rostlinách, kde žírem ničí poupata. Malá poupata sežírají zcela, do větších se vžírají ze strany a vyžírají vnitřek. Poškozená poupata opadávají, zůstávají pouze stopky. Opadaná nebo poškozená poupata jsou v celém květenství nepravidelně rozmístěna. Důsledkem je nepravidelné nasazení květů, příp. šešulí. 
Larvy poškozují při silném výskytu poslední vrcholová květenství.
Možnost záměny poškození
Poškození je sice typické, ale může se zaměnit s poškozením suchem nebo pozdějšími mrazy (prázdné stopky šešulí jsou delší než při žíru blýskáčkem). V určité části květenství chybějí pak všechny květy. Dle termínu rozkvétání je možno pozorovat rozdíly mezi odrůdami.
Životní cyklus
Brouci přezimují v půdě v hloubce několika centimetrů nebo pod zbytky rostlin, v opadaném listí apod., na orné půdě i mimo ni. Po oteplení se začínají objevovat brzy na jaře. V teplých letech již od poloviny března. Na jaře se brouci živí pylem na květech mnoha bylin a dřevin. Brouků během jara na rostlinách postupně přibývá. Někteří brouci totiž opouštějí místo přezimování i o několik týdnů později než první jedinci.
V období tvorby poupat u řepky se blýskáčci hromadně stěhují na její porosty, protože vývoj jejich larev může proběhnout pouze na brukvovitých rostlinách. První jedinci zpravidla povrchově ožírají mladé lístky a poupata a zatím nezpůsobují větší škody. Se stoupajícími teplotami a množstvím brouků škodlivost rychle roste. V jednom kvítku bylo pozorováno až 10 dospělců. Vajíčka jsou kladena do květů po 1–2 kusech. Samička celkem naklade asi 40–50 vajíček. Při normálních teplotách se larvy líhnou po 3–4 dnech.
Larvy se živí pylem a částmi kvítků. Přelézají z květu na květ a postupně, jak porost odkvétá, se soustřeďují na posledních horních kvítcích. Vývoj larev trvá 20–30 dní. Dorostlé larvy padají na zem a kuklí se v půdě v hloubce 2–6 cm. Brouci se z kukel líhnou po 10–11 dnech. Vylíhlí brouci se opět živí pylem (mohou škodit na semenných porostech brukvovité zeleniny). Objevují se masově na máku, kde však neškodí.  Od července do září vyhledávají brouci postupně úkryty. Většinou přezimují mimo zemědělskou půdu (okraje lesa, křoviny) mělce v půdě. Blýskáček řepkový má tedy 1 generaci do roka.
Hospodářský význam
Blýskáček patří mezi nejdůležitější škůdce ozimé řepky a je to klíčový škůdce jarní řepky. Škody může způsobit i na hořčicích a semenných porostech brukvovité zeleniny. Na máku neškodí.
Brouci způsobují největší škody za chladného počasí v období před květem, kdy plodina pomalu rozkvétá. Škody však způsobují i při postupném dlouhém nakvétání řepky na větvích. Ohroženy jsou zejména slabé řídké porosty. V současnosti se v jednotlivých letech či regionech vyskytuje ve škodlivém množství nepravidelně. Příčinou může být intenzivní ochrana proti šešulovým škůdcům, která hubí larvy blýskáčka. V minulosti i množství blýskáčků přesahující hodnoty uváděného prahu škodlivosti nezpůsobilo při hodnocení výnosu velké škody. Je možné, že nové odrůdy svým velkým výnosovým potenciálem (zakládají více kvítků) dokážou nahradit do určité míry poškozená poupata. Přesto patří stále k závažným škůdcům, jeho výskyt je nutno pravidelně kontrolovat. Každoročně se proti němu ošetřuje 70–80 % ploch.
Larvy ničí poslední kvítky a vrcholové části květenství, škody způsobují jen při větším výskytu.
Velké škody způsobují dospělci nově vylíhlé generace na porostech jarní řepky – v mimořádných případech mohou ztráty na výnosech dosáhnout až 80 %.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Nepěstovat v oblastech s vysokou výměrou ozimé řepky řepku jarní. U ostatních brukvovitých plodin, zejména jarní řepky, prostorová izolace od porostů ozimé řepky. 
Podpora přirozeně se vyskytujících blanokřídlých parazotoidů Phradis interstitialisPhradis morionellus a Tersilochus heterocerus. Stupeň parazitace významně zvyšují nezemědělsky využívané plochy v blízkosti porostů řepky. Při intenzivní chemické ochraně je stupeň parazitace larev velmi nízký a biologická ochrana je prakticky neúčinná. Snížení počtu dospělců v porostu v důsledku parazitace larev se však projeví až po delším období, kdy je prováděna podpora parazitoidů - přechodné období. Během přezimování bývají blýskáčci hubeni různými entomopatogenními houbami zejména v mírných vlhkých zimách.
Chemická ochrana rostlin
Chemická ochrana proti blýskáčku řepkovému se doporučuje provádět při překročení prahu škodlivosti v období od prvního výskytu zelených poupat do počátku květu. Intenzivní insekticidní ochrana proti šešulovým škůdcům ve fázi BBCH 65–70 redukuje populaci blýskáčka řepkového a snižuje rizika škodlivého výskytu v příštím roce.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

Telefon: +420 228 885 123, +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 


TELEFON / E-MAIL / CHAT

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava