bílá hniloba révy vinné

bílá hniloba révy
Metasphaeria diplodiella (teleom.) - Coniella diplodiella (anam.)

říše: houby (Fungitřída: Sordariomycetesčeleď: Melanconidaceae

další názvy: bílá hniloba hroznů, octová hniloba, octová hniloba hroznů

vědecká synonyma: Charrinia diplodiella, Clisosporium diplodiella, Coniella petrakii, Coniothyrium diplodiella, Phoma diplodiella, Pilidiella diplodiella

Hostitelské spektrum
Patogen napadá především révu vinnou Vitis vinifera, ale byl zjištěn i na celé řadě dalších druhů révy Vitis spp. Náchylné odrůdy jsou např.´Aurelius´ a ´Děvín´.
Příznaky napadení
Houba napadá všechny nadzemní části keřů révy, především hrozny, resp. bobule. Výjimečně mohou být napadeny také listy, letorosty a dřevní části.  
Bobule jsou napadány především v období od počátku dozrávání (vybarvování, zaměkání) do zralosti. Napadené jednotlivé bobule nebo menší skupiny bobulí, výjimečně i větší části hroznu bílých odrůd se zbarvují mléčně hnědě, modrých odrůd ve fázi počátku zrání kávově hnědě až červenohnědě. Napadené vybarvené bobule modrých hroznů také mění lesk. Bobule silně napadených hroznů se lehce oddělují od stopečky a opadávají. Napadené bobule měknou a za teplého a suchého počasí postupně zasychají a scvrkávají se. Za vlhčího počasí je projev pozvolnější a bobule jsou dlouho turgescentní, Pod pokožkovými pletivy se mohou tvořit drobné pyknidy hnědé až hnědočerné barvy. Pro napadené bobule (poškozené houbami, fyziologickým nebo mechanickým poraněním, ale nejčastější příčinou poškození je hmyz) je typická octová vůně, kterou způsobují octové bakterie (např. rodu Acidovorax) a kvasinky octového kvašení (např. rodů CandidaPichiaHanseniasporaKloekeria), přetrvávající na keřích révy a osídlující poškozené bobule. Poškození hmyzem je významně ovlivňováno průběhem počasí (velmi teplé počasí bez dešťových srážek). Produkty rozkladu bobulí vábí octomilky (Drosophila melanogaster), které mohou původce dále přenášet. Bílá hniloba velmi často navazuje také na poškození šedou hnilobou hroznů. 
Na třapinách a stopkách vznikají drobné, nekrotické, postupně se zvětšující skvrny. V důsledku poškození vodivých svazků dochází k zavadání částí hroznů a pod postiženým místem.  
Na letorostech vyvolává choroba tmavě hnědé skvrny, které se zvětšují, až obepnou letorost, který vadne a usychá. 
Relativně častější bývá napadení kmínků. K napadení kmínků dochází především po mrazovém poškození nebo po jiném mechanickém poranění. S významným výskytem se setkáváme vždy po tuhých zimách. Při napadení dřevních částí vznikají praskliny, kůra se odlupuje a v místě puklin se vytvářejí drobné, perličkovité a plošné nádory. Zpočátku jsou bělavé, později hnědé s typickou porézní „korkovitou“ strukturou. Nádory je možno lehce z napadených kmínků odstranit. 
Možnost záměny
Částečně může být bílá hniloba zaměněna s příznaky jiných hnilob napadajících bobule a hrozny, např. se šedou hnilobou hroznů. Na napadených bobulích, na rozdíl od šedé hniloby hroznů, nejsou porosty konidií houby. 
U bílé hniloby lze na rozdíl od šedé hniloby na poškozených částech nalézt plodničky (pyknidy) anamorfního stadia houby. 
Příznaky napadení na kmíncích (drobné nádory) je možno zaměnit za bakteriální nádorovitost.
Životní cyklus
V pletivu postižených částí se vytváří drobné, kulovité, tmavé plodničky - pyknidy, v nichž se diferencují jednobuněčné konidie. Konidie jsou zdrojem primárních i dalších infekcí. Za příznivých podmínek (vlhka) se z pyknid uvolňují konidie v podobě nápadných světlých provazců. Konidie jsou eliptické až hruškovité, často zašpičatělé, zpočátku hyalinní, později olivově hnědé.  
Patogen přezimuje ve formě konidií na napadených opadaných bobulích nebo v půdě. Pyknidy mohou přetrvat i více let. Přezimovat mohou také pseudosklerocia. Výjimečně se vytvářejí v pletivu napadených částí pohlavní plodnice peudoperithecia, v nichž se diferencují vřecka a askospory. K infekcím dochází na jaře a především během léta, k infekcím hroznů obvykle v období od července do sklizně. Pro šíření bílé hniloby je nejvhodnější vlhké a teplé počasí. Pro infekci a růst mycelia jsou optimální teploty v rozmezí 25–30 °C. Konidie klíčí v rozmezí teplot 20–32°C, vývoj choroby se zpomaluje pod 15°C a přestává při teplotách nad 34°C.  
Nejčastěji jsou napadány zrající a zralé hrozny. Předpokladem infekce je mechanické poškození bobulí (krupobití, fyziologické praskání, poškození padlím révy nebo obaleči). Rozsáhlejší výskyty lze očekávat, pokud dojde k hromadnému poranění a následuje teplé a vlhké počasí.
Hospodářský význam
Patogen je často řazen mezi parazity ran, obvykle však dochází k poškození bobulí, případně jiných rostlinných částí. Nejčastěji jsou napadány zrající a zralé hrozny. Napadené bobule usychají nebo opadávají a dochází tak ke snížení výnosu i zhoršení kvality sklizně. Poškozené bobule mají nižší cukernatost a méně aromatických látek. Vína vyrobená z napadených hroznů jsou méně kvalitní a často mají vyšší obsah těkavých kyselin.  
Hospodářsky významné výskyty lze očekávat pouze v případě, pokud dojde k hromadnému poranění hroznů (např. po krupobití) a za příznivého teplého a vlhkého počasí. Škodlivé výskyty bývají především v teplých jižních oblastech, v ČR dochází k významnějším výskytům pouze výjimečně.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Zabránění poškození hroznů – protikroupové sítě, kvalitní ochrana proti 2. generaci obalečů, padlí révy a škůdcům poškozujícím bobule (hmyz, ptáci) a opatrné provádění zelených prací. 
Doplňková závlaha v období sucha, která zabrání fyziologickému praskání bobulí při následném deštivém počasí. 
Nechemické metody ochrany rostlin
Mechanická a fyzikální ochrana
Mechanické odstraňování a likvidace napadených částí rostlin, především částí nebo i celých napadených hroznů. 
Rychlá sklizeň napadených hroznů. Napadené části hroznů a silně napadené hrozny je třeba vytřídit a vyloučit ze zpracování, aby nedošlo k nepříznivému ovlivnění kvality moštu a následně vína.
Biologická a biotechnická ochrana
Použití pomocných prostředků. 
Pomocné prostředky slouží k navození a posílení odolnosti rostlin, po jejich aplikaci dochází ke zvýšené produkci obranných látek – tzv. fytoalexinů, u révy především stilbenů (trans-resveratrol aj.). enzymů nebo peroxidu vodíku. Některé pomocné prostředky účinkují nepřímo tak, že podporují zpevnění rostlinných pletiv (podobný efekt má i aplikace mědi). Aplikace silikátů ve formě vodního skla či extraktu z přesličky nebo bikarbonátu draselného zpevňuje kutikulu bobulí a chrání hrozny před napadením
Chemická ochrana rostlin
Speciální preventivní ošetření proti bílé hnilobě přichází v úvahu jen na lokalitách častějších výskytů za příznivých podmínek pro šíření. 
Proti chorobě se především ošetřuje, pokud dojde k hromadnému poranění hroznů. Ošetření musí být provedeno co nejdříve po vzniku poraněn

plisen_bila.jpg

 

ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava