Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze


Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis »  má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

bekyně velkohlavá (Lymantria dispar)

bekyně velkohlavá
Lymantria dispar

třída: hmyz (Insectařád: motýli (Lepidopteračeleď: bekyňovití (Lymantriidae)

vědecká synonyma: Liparis dispar, Phalaena dispar

EPPO kód: LYMADI

Hostitelské spektrum
Polyfágní druh. Ovocné dřeviny, růže (Rosa spp.), dub (Quercus spp.), vrba (Salix spp.), jeřáb (Sorbus spp.), habr (Carpinus spp.), lípa (Tilia spp.), topol (Populus spp.), skalník (Cotoneaster spp.) aj., ale i modřín (Larix spp.) nebo smrk (Picea spp.).
Popis druhu
Dospělci tohoto druhu se vyznačují pohlavním dichroismem. Mohutnější samičky, s rozpětím křídel 50–75 mm, mají oba páry křídel smetanově bělavé. Na předních křídlech je tmavé příčné vlnkování. Tykadla mají krátce hřebenitá nebo zoubkovaná. Samečci jsou hnědaví, s tmavými vlnkovanými příčkami na předních křídlech. Jsou o něco drobnější než samičky, s rozpětím křídel 35–45 mm, a na rozdíl od nich mají tykadla dlouze hřebenitá.  
Kukla je 20–30 mm velká, matně červenohnědá, s řídkými červenožlutými štětečky chloupků.
Vylíhlé housenky jsou černé a postupně získávají typické žlutavě šedavé zbarvení s dvěma řadami, v přední části modrých a v zadní červených, bradavek s trsnatými žahavými chlupy. Trsnaté chlupy na předohrudi jsou delší.
 
Životní cyklus
První motýli se jednotlivě objevují již koncem června. Hlavní vlna letu je však v průběhu července a srpna, příp. září. Vzhledem k tomu, že samičky létají minimálně, jsou aktivně vyhledávány samečky. Po kopulaci kladou samičky oválné snůšky kulovitých, žlutošedých, na povrchu lepkavých vajíček, která pokrývají žlutohnědými chloupky ze zadečku. Tyto plstěné, tzv. hubky umísťují na kůru kmenů (do výšky asi 1,5 m), případně nízkých větví. Zárodky se vyvíjejí již na podzim a ve vajíčku přezimují již plně vyvinuté housenky, které se líhnou v dubnu následujícího roku. Mladé housenky ožírají nejprve rašící pupeny, později ožírají celé listy a to včetně žilnatiny. Svůj tzv. plýtvavý žír, kdy nepravidelně ožrané listy a jejich zbytky padají na zem, ukončují v polovině července. Kuklí se mezi listy či na kůře stromů.
Hospodářský význam
Bekyně velkohlavá patří mezi nejobávanější listožravé škůdce. Při gradaci způsobují housenky holožíry.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava