Mapa ČR s výskytem škůdců

Mapa ČR s výskytem škůdců

POČASÍ V ČR NA 3 DNY

Počasí

tmavoskvrnáč zhoubný (Erannis defoliaria)

tmavoskvrnáč zhoubný
Erannis defoliaria

třída: hmyz (Insectařád: motýli (Lepidoptera)čeleď: píďalkovití (Geometridae)

další názvy: píďalka zhoubná, píďalka zimní

vědecká synonyma: Hibernia defoliaria

Hostitelské spektrum
Široký polyfág. Ovocné dřeviny, dub (Quercus spp.), buk lesní (Fagus sylvatica), habr (Carpinus spp.), javor (Acer spp.), bříza (Betulaspp.), jilm (Ulmus spp.), lípa (Tilia spp.), apod.
Popis druhu
Samečci mají světle žlutá křídla s tmavohnědými skvrnami. Samičky jsou bezkřídlé zelenavě šedé.  
Vajíčka se podobají vajíčkům píďalky podzimní, jsou však znatelně větší (1 mm). 
Housenky jsou hnědočervené s dvojitou tmavou hřbetní čarou nebo rudými skvrnami na hřbetě. 
Možnost záměny druhu
Liší se od píďalky podzimní jen vzhledem a tím, že housenky listy nespřádají ani nesvinují.
Příznaky poškození
Na jaře požerky na mladých listech, květních poupatech, květech i plodech ovocných dřevin. V listech vykousané zpočátku drobné otvory, které se postupně zvětšují, až zůstávají jen silnější žebra.
Životní cyklus
Motýli se objevují od konce září do listopadu, příp. prosince. Oplodněné samičky vylézají do korun stromů, kde kladou v malých skupinkách vajíčka. Vajíčka kladou poblíž pupenů nebo přímo na pupeny. Po přezimování se během dubna líhnou housenky. Housenky žijí jednotlivě a na rozdíl od housenek píďalky podzimní nespřádají listy. Dorostlé měří kolem 35 mm. Vedle 3 párů hrudních nožek mají pouze 1 pár panožek a 1 pár pošinek. Žír ukončují na přelomu června a července, kdy se v řídkém zámotku v půdě kuklí. 
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Podpora predátorů a parazioidů. 
Instalace vhodných ptačích budek (sýkorníků a rehkovníků) do okolí sadů nebo na jejich okraje. 
Údržba veřejné zeleně, extenzivních sadů a zahrad, ovocných alejí v okolí.
Nechemické metody ochrany rostlin
Instalace lepových pásů na kmeny stromů na podzim nebo provedení lepových nátěrů kmenů. 
Lepové pásy se umísťují na kmeny stromů nejpozději v první polovině října. Snímají se v únoru. Lepidlo se nanáší na kmeny dřevin nejpozději v první polovině října. Nanáší se špachtlí ve výšce 1–1,5 m nad zemí v souvislé 1–2 mm tlusté vrstvě v podobě 8–10 cm širokého prstence. Kůra dřevin před nanášením lepu musí být důkladně očištěna a uhlazena. 
Lepovými pásy nebo nátěry musí být současně opatřeny i kolíky umístěné u dřevin. Lepové pásy i nátěry musejí být pravidelně kontrolovány a zbavovány přilepeného hmyzu i mechanických nečistot. Jsou-li silně znečištěny, je nutné je obnovit.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

PLATBA ZA OBJEDNÁVKU

Expresní doprava