Mapa ČR s výskytem škůdců

Mapa ČR s výskytem škůdců

POČASÍ V ČR NA 3 DNY

Počasí

strupovitost hrušně (Venturia pyrina)

strupovitost hrušně
Venturia pyrina (teleom.) - Fusicladium pyrorum (anam.)

říše: houby (Fungitřída: Dothideomycetesčeleď: Venturiaceae

Hostitelské spektrum
Hrušeň (Pyrus sp.) a její odrůdy, kdouloň obecná (Cydonia oblonga). 
Popis patogenu
Houba vytváří dva druhy spor – v průběhu vegetace se na živých pletivech hostitele vytvářejí konidie, zimní období přečkává patogen v opadaných listech, kde se tvoří askospory. Současně však může přežívat i na napadených větvích ve formě mycelia, na kterém se následně vytvářejí konidie. Konidie jsou převážně jednobuněčné, spíše vřetenovité, na konci zašpičatělé, olivově hnědé. Dvoubuněčné askospory se vytvářejí ve vřeckách, které vznikají v kulovitých až kulovitě kónických černohnědých až černých plodnicích (pseudoperitheciích). V každém válcovitém vřecku se tvoří osm askospor. Askospory jsou světlezelené až olivově zelené. Menší buňka je orientovaná ve vřecku směrem k bázi.
Příznaky napadení
Houba může napadat téměř všechny orgány hostitelské rostliny. Pletivo na napadených výhonech a větvích praská v důsledku růstu mycelia a vzniká typická drsnost kůry. Na listech se napadení projevuje jako sazovité zelenočerné skvrny, častěji na spodní straně listů, ale mohou se objevovat i na svrchní straně listové čepele. 
Obdobné skvrny se vyskytují i na plodech, pokožka v místě napadení korkovatí, zkorkovatělá místa bývají následně i popraskaná. Plody bývají vlivem nestejnoměrného růstu v důsledku napadení deformovány. Silně infikované listy, květy a plůdky mohou předčasně opadnout, napadené větve mívají kratší a slabší přírůstky a mohou i odumírat. 
Možnost záměny
Choroba vyvolává zejména na listech a plodech typické příznaky, které nejsou s jinými chorobami zaměnitelné. Napadení větví by mohlo být v některých případech zaměněno za rakovinu způsobenou jinými korovými a dřevokaznými houbami.
Životní cyklus
Je shodný s životním cyklem popsaným u strupovitosti jabloně. 
Houba přezimuje v pletivech napadených opadaných listů, kde se brzy po opadu a během zimy vytvářejí plodničky s vřecky a askosporami - zdroji primárních infekcí na jaře. Termín zralosti askospor se orientačně shoduje s termínem fenologické fáze zelených špiček až myšího ouška. Askospory se při dešti po nabobtnání vřecek uvolňují do vzduchu, jsou roznášeny větrem do okolí a po dopadu na vlhký list klíčí, prorůstají do listů (případně plodů) a způsobují tzv. primární infekci strupovitosti. Množství zralých askospor je největší v období kvetení hrušní, ale celkové období uvolňování askospor z vřecek asi 6-8 týdnů. 
Houba vedle toho přezimuje i jako mycelium na napadených větvích, primárním infekčním zdrojem tak mohou být i konidie. V průběhu vegetace se pak houba následně šíří sekundárními infekcemi způsobenými konidiemi, které vznikají na napadeném pletivu listů a ostatních napadených orgánech rostliny. Konidie i askospory potřebují k vyklíčení vodu, podmínky vzniku infekce jsou podobné jako u strupovitosti jabloně. 
Hospodářský význam
Hospodářsky významné onemocnění, které může způsobit opad květů a malých plůdků a negativně ovlivňuje kvalitu později napadených plodů. Ekonomická škodlivost houby se však liší v závislosti na odrůdové citlivosti hrušní. 
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
K preventivním opatřením patří vhodné agrotechnické pěstitelské postupy - výběr vhodného stanoviště (dostatečně vzdušné lokality); dle možnosti upřednostnění méně náchylných, případně rezistentních odrůd při výsadbě nových sadů; případné omezení zdroje infekce podzimním postřikem močovinou nebo sběrem či podrcením listů; správné postupy hnojení (např. intenzívní hnojení zvyšuje rychlost nárůstu nové listové plochy, která pak musí být proti strupovitosti ošetřovaná v kratších intervalech).
 K omezení výskytu choroby přispívá i kvalitně provedený řez - řidší koruny rychleji osychají, což omezuje vhodné podmínky pro rozvoj strupovitosti. Vzhledem k výraznému rozdílu v citlivosti odrůd ke strupovitosti patří mezi preventivní opatření i případné využívání odrůd s nízkuou citlivostí k chorobě. 
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Zásady správné aplikace
Jsou obdobné, jako v případě strupovitosti jabloně. S ochranou se začíná od začátku rizika vzniku primárních infekcí, což spadá do období fenologické fáze BBCH 53-54 (fenofáze pukání pupenů – myší ouško). Období nejsilnějších výletů askospor trvá v ČR dle dlouhodobého sledování průměrně do konce II. dekády května, během následujícího období se výlety askospor začnou pozvolna snižovat a ke konci druhé dekády června období primárních infekcí obvykle končí. Pokud se podaří udržet listy a plody do konce června bez napadení, je možno ochranu proti strupovitosti ukončit. 
Ochranná opatření lze provádět preventivně (před vznikem infekce, ošetřuje se v pravidelných 6-8 denních intervalech kontaktními i systémovými přípravky), kurativně (tj. postinfekčně - ošetřuje se až po splnění podmínek pro vznik infekce systémovými fungicidy s kurativní účinností), případně jako kombinaci obou systémů. U hrušní se využívá preventivní systém ošetřování. Tam, kde jsou u hrušní napadeny i větve, je třeba myslet na to, že primární infekce mohou způsobit nejen askospory, ale i konidie a že v takovém případě hrozí pokračování infekcí i v případě, že listy nejsou napadeny. 
Charakteristika účinných látek nebo jejich skupin
K ochraně proti strupovitosti se využívá široké spektrum přípravků z různých chemických skupin, které se liší způsobem účinku a mechanismem průniku do listů a plodů. 
  • Kontaktní přípravky zůstávají pouze na povrchu rostlinných pletiv, musí být aplikovány preventivně, nemají kurativní ani eradikační účinek. Vícebodové působení, nejsou ohroženy vznikem rezistence houby k těmto účinným látkám. 
  • Systémové (ev. hloubkové) přípravky pronikají do rostliny, mají kurativní (ale i preventivní) a některé i eradikační účinek, po zaschnutí a vstřebání do pletiv (obvykle 2–6 hod v závislosti na přípravku) nejsou smývány deštěm. Riziko vzniku rezistence z důvodu specifického, převážně jednobodového působení - je třeba dodržovat zásady antirezistentní strategie. 
  • Mezosystémové fungicidy se rozšíří z místa dopadu po povrchu rostliny, ale uvnitř rostliny rozváděny nejsou. Používají se preventivně. K tomuto typu přípravků se řadí strobilurinové účinné látky, vyznačují se specifickým mechanismem působení, jsou významně ohroženy rizikem vývoje rezistence houby, dodržování antirezistentní strategie je zcela nezbytné. 
Z fungicidů s vícebodovým kontaktním účinkem tak lze využít např. přípravky založené na bázi síry nebo mědi.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

PLATBA ZA OBJEDNÁVKU

Expresní doprava